Takzvané „podnikatelské baroko“ vévodilo architektuře obytných domů v 90. letech 20. století. Označení „podnikatelské baroko“ je pejorativní vystižení stavebního stylu, který se prosadil v postkomunistickém Československu. Noví, najednou zbohatlí lidé bez špetky vkusu, ale s touhou „ukázat se“, začali stavět megalomanské, často velmi specifické vily.
Načančané a megalomanské vily už nikdo nechce, zejí prázdnotou
Smutný je konec podnikatelského baroka, někdejší chlouby bohatých rodin se stávají chátrajícími „domy hrůzy“. Jsou veliké, na provoz drahé, a tak o ně nikdo nemá zájem.
Přitom na počátku stál splněný sen jedné generace konečně bydlet v něčem krásnějším a honosnějším než ve stísněném panelákovém bytě 90. let. Desetitisíce rodin si tak postavily na okraji měst vlastní vily – barevné, až hystericky načančané, s pitoreskními ornamenty, věžičkami a hlavně obrovské.
Po 20ti letech se mnoho lidí probudilo ze svého snu a začali žít v realitě. Jejich původní domy začaly chátrat a jen těžko se najde zájemce, který by chtěl investovat peníze do jejich nákladného provozu a drahých oprav. K tomu, že domy nikdo nechce, přispěly zásadní faktory – stále dražší energie, nechuť potomků bydlet v rezidenci spolu s rodiči, rychle stárnoucí druhořadé materiály, které byly na stavbu použity, a také fakt, že lidé začínají opouštět satelitní městečka, jejichž symbolem právě podnikatelské baroko je.
Čím více věžiček, tím méně zájemců
Než by lidé koupili takovou vilu, raději si díky nízkým úrokovým sazbám vezmou hypotéku a postaví si dům vlastní. Domy s věžičkami, těžkopádnými střešními arkýři, balustrádami a zvláštně lomenými střechami nesmyslných proporcí či dokonce s cimbuřím zůstávají dnes nevyužité.
Makléři přišli na obecné pravidlo – čím je nemovitost specifičtější z hlediska netradičních prvků konstrukce, které jsou pro podnikatelské baroko typické, tím je obtížnější ji prodat. Představy Čechů o bydlení se mění. V současnosti je zájem především o menší řadové domy či kvalitní energeticky pasivní solitérní domy, navržené na míru architektem.
Přestože se obrovské vily prodávají již od ceny 7.000.000 korun, je potřeba nákladná rekonstrukce, a hlavně se provoz takového domu výrazně prodraží. Každý si umí spočítat, že koupit pozemek a postavit si vlastní bydlení se jako investice mnohokrát vyplatí víc.
Strašidelný hrad 8+kk
Blíží se doba, kdy nekvalitní materiály, které byly při výstavbě hradů použity, definitivně vypoví službu. Mnohem starší, ale kvalitně postavené domy, vydrží déle a v mnohem lepším stavu. Odborníci odhadují životnost staveb z 90. let na 15 až 20 let.
Kdyby domy byly dobře vyprojektované a postavené z kvalitních materiálů, asi by získaly přirozenou patinu a stárly „do krásy“ a zájem o ně by byl určitě velký. Domy ve stylu podnikatelského baroka bohužel přinesly do Čech architekturu nerespektující tradiční a kultivovaný tvar domů.
Po sametové revoluci v roce 1989 se náhle vynořilo mnoho zbohatlíků s naprosto nekulturními manýry. Zmenšeniny zámků s romantickými věžičkami a betonovými lvy na sloupcích hlavní brány sloužily majitelům především k tomu, aby veřejně deklarovali svou movitost a mnohdy jakousi „starobylost“ svého rodu. Byl to trend přivezený z USA a americké jsou i vnitřní dispozice domu, které neodpovídají našemu způsobu života. Co taky s vilou, která má 6 ložnic?
Dokud ještě megalomanské vily stojí, doporučujeme udělat si výlet za jejich „krásou“. Starším se vybaví vzpomínky na divoká léta bez pravidel a mladší generace zažije pravděpodobně slušný šok.
