Bydlení v řadovém domě ve studentské čtvrti v Durhamu vyhovovalo Sáře Colclough a Davidu Brassovi více než 10 let. Dům se čtyřmi ložnicemi ovšem tak úplně nesplňoval jejich životní požadavky, a proto se rozhodli, že se přestěhují do novostavby.
Po několika měsících ale zjistili, že v domě jim cosi schází. Byl to charakter a duše interiéru, na což byli zvyklí ve starém gregoriánském domě s vysokými stropy a velkými okny.
Z nového domu byli všichni nadšení!
Jakmile se Sára dozvěděla o možnosti nové bytové výstavby v areálu bývalého golfového hřiště, neváhala ani minutu a okamžitě si rezervovala jeden pozemek. Náklady na pořízení pozemku a výstavba nového domu se ale začaly lehce prodražovat, takže musela rodina prodat starý dům v Durhamu. I kvůli tomu museli všichni několik měsíců bydlet v pronajatém bytě durhamské katedrály. Pro svůj nový domov ale neztratili nic ze svého nadšení.
Sára se ihned pustila do zabydlování
Prakticky okamžitě po nastěhování se Sára se svou rodinou pustila do výmalby a zvelebování domu. V obývacím pokoji vytvořila rámeček připomínající kovovou kolejnici, která chrání nádherný obraz. Místo tradičního krbu si rodina do této místnosti vložila velkou knihovnu. Sára nicméně připouští, že v dekorování nebyla tak suverénní. Některé prostory zdobila několikrát a přiznává, že udělala spoustu zásadních chyb.
Jaký design byl nakonec finální?
Sára se postupem času zamilovala do barev, takže se stala malířkou. Její styl se ale neustále mění, a to i v závislosti na majetku, který se zrovna v malovaném pokoji nachází. Postupem času ale přišla na oblibu zejména tmavým interiéru zkombinovaným s pestrobarevnými doplňky. Typicky se tak jedná o černé nebo tmavě modré zdi, jejich monotónní vzhled je rozbitý bílými dekoračními prvky nebo detaily.
Pokud máte rádi černou, můžete si s ní klidně vymalovat i váš interiér. Nezapomeňte ale na dostatek slunečního záření a velké množství kontrastních doplňků.
