Kompostování je skvělá věc. Kromě toho, že je velmi ekologické a v současné době oblíbené, plní dva základní účely. Zbavíte se biologického odpadu z domácnosti i ze zahrady, a ještě vytvoříte výživný substrát pro rostliny.
Kam kompost umístit?
Vybrat místo pro kompost je poměrně náročná věc. Ideálně vyhraďte takové místo, kde nebude příliš překážet, bude snadno dostupný pro uložení organického odpadu a bude chráněný před přímým sluncem, větrem či deštěm. Můžete ho mít standardně na hromadě, ale praktickým, a zároveň estetickým řešením je koupě nějakého pěkného kompostéru. Pokud jej plánujete na zahradu, pořiďte si nějakou designovou dřevěnou bedýnku, která bude ladit s okolní zahradou.
Pro správný výsledek kompostování je důležitý poměr uhlíkatých a dusíkatých látek, a to 30 : 1. Uhlíkaté látky vytváří takzvaný hnědý odpad, například větve, piliny, hobliny, kůra či papírové kapesníky. Dusíkaté látky, takzvaný zelený odpad vzniká z trávy, listí, různých plevelů, zbytků ovoce a zeleniny a podobně. Dospodu se dává vzdušná vrstva hnědého odpadu, na ni pak naskládejte tenčí zelenou vrstvu. Vrstvy střídejte a poté vše dobře promíchejte.
Co se v kompostu děje a co do něj patří?
Odpad v kompostu by měl být dostatečně jemný, takže například dlouhé větve je potřeba polámat. Za dva dny od založení kompostu začnou pracovat mikroorganismy a biomasa se zahřeje na teplotu přes 50 °C. V této fázi dojde ke zničení semen plevelů a choroboplodných zárodků.
Do kompostu můžete dávat všechny zbytky ovoce a zeleniny, kávovou sedlinu, vylouhovaný čaj, skořápky od vajec nebo ořechů, lepenku, papírové kapesníky, výkaly býložravců, listí, trávu, větvičky, piliny, kůru, peří, chlupy či vlasy. Naopak do kompostu nepatří kosti a odřezky masa, oleje a tuky, rostliny napadené chorobami, vykvetlé plevely, bramborová nať, chemicky ošetřené materiály, popel z uhlí nebo cigaret, výkaly masožravých zvířat, obsah sáčků z vysavače, plasty, sklo či kovy.
Pravidelná péče
Je to tak, kompost potřebuje pravidelnou péči. Odpad si postupně sedá, a tím se snižuje přísun vzduchu. Proto je potřeba po 1 až 2 měsících biomasu přehodit a promíchat. Neměla by být ani moc suchá, ale ani moc mokrá, takže kompost chraňte před větším deštěm. Vlhkost můžete snížit přidáním hnědého materiálu. Pokud je naopak příliš suchý, pomůže přidání zeleného odpadu nebo dešťové vody.
Teď přichází na řadu význam vzhledu kompostéru. Umístit jej můžete na chodbu, do kuchyně nebo na balkon. Jedná se o takzvaný vermikompostér – jednoduché zařízení, které se skládá ze dvou prodyšných nádob. V horní vrstvě vytvářejí žížaly kompost, dolní funguje jako zásobník na přebytečnou vlhkost, je to takzvaný „žížalí čaj“, který je velmi silným domácím hnojivem. Jestliže kompostér kupujete, podestýlka pro žížaly je už na místě.
Kompostování můžete i urychlit, pokud přidáte malé množství hlíny, močoviny nebo též „urychlovače kompostu“, jako jsou například červi, žížaly či kompostové bakterie a houbové kultury. Zhruba za 6 až 12 měsíců vznikne z bioodpadu přirozeně prohnojená zemina, která voní jako les. Využití je snadné – přidáváte do půdy na zahrádce nebo ke kytičkám, aby se rostlinám lépe dařilo.
Kompostování je chvályhodným trendem, šetrné k přírodě, ekologické a můžete mít radost z výsledku. Je samozřejmě mnohem snazší zajít si koupit různá chemická hnojiva, ale… o to tady přeci nejde!
