Špagety, vřetýnky, kolínka, mašličky, nudle. Těstoviny jsou velmi často konzumovaným pokrmem nejen v Itálii, ale i v České republice. Na 25. října připadá dokonce Mezinárodní den těstovin, který je ve světě známý jako World Pasta Day. V mnoha rozmanitých pokrmech těstoviny konzumujeme často, co ale o nich víme? A jakých chyb se při jejich přípravě často dopouštíme?
Málo vody, solení příliš brzy
Jednou z nejčastějších chyb, které se mnoho lidí při vaření těstovin dopouští, je to, že je vaří v příliš malém množství vody. I když na obale bývá obvykle doporučení 1 litr vody na 100 g těstovin, málokdo se tím řídí. Podobně je nutné věnovat pozornost i množství soli, které do vody přidáte, obecně se uvádí 7 gramů soli na 1 litr vody. Vodu solte vždy až poté, co se začne vařit, jinak zbytečně prodloužíte dobu čekání, než se voda začne vařit. Další chybou je vaření těstovin v hrnci s pokličkou, hrozí to, že těstoviny budou „gumové“.
Proplachování a vylévání vody
Poté, co se těstoviny uvaří, je neproplachujte studenou vodou. Přerušení procesu vaření není správné, těstoviny tím částečně ztratí schopnost nasáknout omáčku. Neproplachujte ani těstoviny, které chcete použít na přípravu studeného těstovinového salátu. V tomto případě je nechte volně vychladnout, jen přidejte trochu oleje, aby se případně neslepily. V neposlední řadě část vody, ve které se těstoviny vařily, vždy přidejte do omáčky. Voda obsahuje škrob, který omáčku učiní chutnější a krémovější.
Na tvaru záleží
To, že se těstoviny vyrábějí v mnoha rozmanitých tvarech, není jen záležitostí estetiky. Špagety, tagliatelle a další dlouhé hladké těstoviny se hodí především pro řídké omáčky, menší těstoviny s rýhami, například fusilli nebo penne, pro omáčky hustší.
Původ mají pravděpodobně v antice
Je těžké přesně určit, kdy a kde byly těstoviny „vynalezeny“, ale první důkazy pocházejí z antického Řecka. Jako první se o těstovinách zmiňuje Aristofanes, který v jedné ze svých komedií popisuje pokrm velmi podobný raviolám neboli plněným těstovinovým taštičkám ve tvaru čtverečků. Další zmínky pocházejí z antického Říma. V jedné z gastronomických knih od Marka Gavia Apicia je popsán pokrm làgane, který se skládal z plochých tenkých těstovin a mletého masa, neboli předchůdce dnešních lasagní.
Do Itálie je přivezli Arabové a původně se jedli rukama
Těstoviny se na území dnešní Itálie dostaly přibližně kolem roku 1100 společně s Araby, kteří je přivezli na Sicílii. Díky své nízké hmotnosti a trvanlivosti byly ideální potravou na dlouhé cesty. Další zajímavost, která by se dnes zdála nemyslitelná, se týká způsobu, jakým se těstoviny obvykle konzumovaly – rukama. To se týkalo zejména Neapole, kde byly těstoviny velmi oblíbené a byly považovány za pokrm chudších vrstev. Teprve rozšíření vidličky ve 14. století způsobilo, že zvyk jíst těstoviny rukama vymizel a staly se pokrmem pro bohaté.
Fašismus se je snažil zakázat
Na počátku 30. let 20. století napsal italský spisovatel Filippo Tommaso Marinetti Manifest o futuristickém vaření, v němž se zasazoval o vyřazení těstovin z italské stravy. Důvod? Podle Marinettiho vedla konzumace těstovin jedince k pomalosti a pesimismu, takže byl líný a málo užitečný pro svou vlast. Benito Mussolini mu okamžitě dal za pravdu a k dalším důvodům přidal i náklady, které obliba těstovin stála státní pokladnu. Itálie totiž musela pšenici na výrobu těstovin dovážet ze zahraničí.
Zdroj: lacucinaitaliana.it, vicofoodbox.com
