Většina z nás doma odpad alespoň částečně třídí, klasikou je třídění plastů, papíru a skla, které následně odnášíme do žlutých, modrých a zelených či bílých kontejnerů. Různých „barevných popelnic“ ale existuje mnohem více, například oranžové na nápojové kartony, šedé na kovy, hnědé na biologický odpad či červené na elektroodpad. Bohužel mnoho z nás se ale při třídění odpadu dopouští řady chyb, od nesešlapávání plastových lahví a krabic po snahu o recyklaci věcí, které do kontejnerů nepatří. Pojďme si v tom udělat trochu pořádek.
Plasty aneb žlutý kontejner
S plasty se v našem každodenním životě setkáváme na každém kroku, není se proto čemu divit, že právě ony patří k odpadu, který doma třídíme nejčastěji. Klasicky do žlutého kontejneru patří PET láhve, z hlediska úspory místa by měly být vždy sešlápnuté, dále plastové obaly od rozmanitých pracích, čisticích či kosmetických přípravků, kelímky od potravin, které by měly být čisté, tedy bez zbytků jídla.
V neposlední řadě můžeme do kontejneru na plast vhazovat sáčky, tašky, fólie a další plastové předměty, včetně menších kusů pěnového polystyrenu. Naopak by do kontejneru neměly přijít podlahové krytiny či trubky z novoduru, obaly od nebezpečných látek nebo dětské pleny.
Papír aneb modrý kontejner
Zatímco před lety se doma sbíral papír proto, aby ho následně naši potomci mohli odnést do školy, dnes většinu papíru házíme do modrého kontejneru. Rozdílem je i to, že v minulosti byla většina papíru v domácnosti tvořena novinami a časopisy, to v dnešní době již samozřejmě neplatí, nicméně obojí můžeme do modrého kontejneru házet.
Stejně tak ho můžeme použít na krabice, které by měly být rozebrané, knihy, sešity, obálky či volné listy papíru, nikoli ale křídového či voskovaného. Pokud jde o obálky, můžete je vhazovat i s plastovým okénkem na adresu, u sešitů či časopisů nemusíte odstraňovat sponky. Naopak z obálek s bublinkami je nutné plastový vnitřek odstranit.
Veškerý papír by měl být též čistý a suchý. V neposlední řadě do kontejneru nepatří papírové ubrousky, utěrky, dětské pleny či dámské vložky nebo lesklý balicí papír. Naopak ruličky od toaletního papíru či papírových utěrek do něj dávat lze.
V některých případech najdeme na žlutém kontejneru též oranžovou nálepku. V tom případě do něj můžeme bez problémů házet i nápojové kartony, samozřejmě bez plastového víčka a rozložené.
Sklo aneb zelený a bílý kontejner
Zatímco v minulosti jsme se mohli setkat se dvěma druhy kontejnerů na sklo, zeleným na sklo barevné a bílým na sklo čiré, dnes se často setkáváme s kontejnerem jedním, který je rozdělen na dvě části. Do těchto kontejnerů můžeme bez starosti vhazovat láhve od alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od marmelád, kečupů a dalších potravin, případně též tabulové sklo z oken či dveří.
Jiný materiál do tohoto kontejneru nepatří. Pokud do něj tedy dáváte též porcelánové či keramické nádobí a zrcadla, není to dobře. Nepatří do něj ani autosklo.
Kartony od nápojů aneb oranžový kontejner
Mnoho druhů nápojů se dnes prodává v tetrapaku. Tímto termínem označujeme nápojový karton, který se skládá z několika vrstev, zejména z papíru a hliníku. Do tohoto kontejneru můžete vhazovat nejrůznější krabice od mléka a mléčných výrobků, vína, džusů a dalších nápojů. Naopak do oranžového kontejneru nepatří rozmanité lesklé sáčky, například od sypkých potravin, kávy či čaje.
Kovy aneb šedý kontejner
Jedná se o novější typ kontejneru, který je určen na menší kovový odpad, neboť ten větší bychom měli odvést do sběrného dvora. Do šedého kontejneru by pak měly přijít především plechovky a konzervy od potravin a nápojů, alobal, kovová víčka, zátky, tuby, hřebíky, šroubky, kovové nádobí či příbory a rovněž zcela prázdné kovové nádoby od aerosolů.
Nejčastějšími chybami, kterých se lidé dopouštějí, je, že do těchto kontejnerů dávají i aerosolové spreje se zbytky obsahu, plechovky od barev a laků, baterie či elektroodpad.
Zdroj: samosebou.cz, earthday.org
