Když se řekne psí paraziti, většinu z nás napadnou zejména blechy, klíšťata, zákožky či svilušky. Kromě těchto vnějších parazitů, ale existuje i množství parazitů vnitřních. Pravděpodobně jste již slyšeli, že psi mohou dostat červy. Možná jste dokonce viděli „červy“ ve stolici svého psa. Co byste měli dělat, pokud vašeho mazlíčka napadnou?
Škrkavka psí
Nejčastěji vyskytujícími střevními parazity u psů jsou škrkavky. Velmi časté jsou především u štěňat. Ta se rodí se škrkavkami poté, co se jimi nakazí z dělohy matky. Kromě toho mohou kojená štěňata pozřít larvy škrkavek též v mateřském mléce. Dospělí psi se škrkavkami nakazí pozřením larev obvykle z kontaminované půdy nebo infikované kořisti.
Po pozření se larvy dostanou do psích jater. Během vývoje se dostanou do plic, pes je vykašle a následně spolkne. Dospělé škrkavky poté žijí ve střevech psa. Jejich vajíčka se vylučují do stolice psa a vyvíjejí se v larvy. Životní cyklus se opakuje, když larvy pozře jiný hostitel.
Mezi příznaky infekce škrkavkami patří průjem, zvracení, kašel, kdy psi mohou vykašlávat nebo zvracet „červy“, úbytek hmotnosti a matná srst. Mnoho psů ale zpočátku nevykazuje žádné příznaky.
Léčba zahrnuje několik perorálních dávek odčervovacích léků. Odčervení zabíjí pouze škrkavky ve střevním traktu, takže k usmrcení nově se vyvíjejících jedinců jsou nutné opakované dávky.
Měchovec psí
Tento druh hlístic jen dalším běžným střevním parazitem, který postihuje dospělé psy i štěňata. Přichytí se na střevní sliznici hostitele a sají jeho krev, aby se uživily. Měchovec psí je výrazně menší než škrkavka a obvykle není vidět ve stolici ani ve zvratcích.
Dospělí psi se měchovci nakazí při kontaktu s kontaminovanou půdou, která obsahuje larvy. Larvy se zavrtají do kůže nebo polštářků tlapek, když pes leží na zemi. Nebo může pes larvy pozřít při následné péči o srst. Stejně jako u škrkavek mohou kojená štěňata pozřít larvy měchovců též v mateřském mléce.
Mnoho larev měchovců se v tenkém střevě vyvine v dospělé červy, některé se dostanou do plic, pes je vykašle a následně spolkne podobně jako škrkavky. Dospělí měchovci žijí v tenkém střevě psa. Jejich vajíčka se uvolňují do prostředí prostřednictvím psí stolice.
Mezi příznaky infekce měchovci patří bledé sliznice, vyčerpání a slabost v důsledku možné anémie. Některá zvířata mají průjem nebo ubývají na váze. Infekce měchovci může být nebezpečná zejména pro malá štěňata. Léčba je podobná jako u škrkavek, je třeba podat několik perorálních dávek odčervovacího přípravku.
Tenkohlavec liščí
I tito parazité jsou poměrně běžní. Žijí v tlustém střevě a stejně jako měchovci sají krev hostitele, aby se uživili. Tenkohlavci mají specifický tvar, zatímco jeden konec jejich těla je široký, druhý se zužuje do úzké hlavičky, ostatně s tím souvisí i jejich název.
Psi se nejčastěji tímto parazitem nakazí pozřením vajíček, která žijí v půdě. Vajíčka procházejí horní částí trávicího traktu a v tenkém střevě se z nich líhnou larvy. Poté se larvy přesunou do tlustého střeva, kde se vyvinou v dospělé jedince. Vajíčka se uvolňují do půdy ze stolice psa, přičemž v půdě mohou zůstat v půdě i několik let, dokud je nepozře nový hostitel.
Příznaky infekce tenkohlavcem se zpočátku nemusí projevovat. Se zhoršující se infekcí se obvykle objeví krvavý průjem. Je možná anémie, i když není tak častá jako u infekce měchovci. Léčba probíhá prostřednictvím několik dávek speciálního odčervovacího léku.
Tasemnice psí
Většinu z nás pravděpodobně nenapadne, že psi často „získávají“ tasemnice pozřením blech. Larvy blech totiž často zkonzumují vajíčka tasemnice a ty se v nich vyvinou.
Když následně dospělá blecha způsobí svědění kůže psa, často se stane, že ji pes spolkne. Tak se tasemnice v těle blechy dostane do těla psa, kde se přichytí na tenké střevo a roste do segmentů.
Koncové segmenty jsou vaječné váčky, které se nakonec oddělí a dostanou se z konečníku psa do životního prostředí. Segment tasemnice, který se podobá zrnku rýže, praskne a vajíčka se uvolní. Pokud jsou v prostředí přítomna také vajíčka blech, životní cyklus se opakuje.
Příznaky jsou u psů postižených tasemnicí pozorovány zřídka, kromě výskytu „rýžovitých segmentů“ kolem řitního otvoru zvířete nebo ve stolici. Léčba opět zahrnuje jednu nebo více dávek odčervovacího přípravku. Kromě toho se doporučuje pravidelná prevence proti blechám.
Zdroj: petmd.com, vcahospitals.com, merckvetmanual.com
