Nechte se unést proudem fantazie do barevného světa krásných a různorodých domů či domečků, které nerespektují přírodní zákony, kroutí se a ohýbají v čase i prostoru. Do světa, kde bydlení vládne magie. Výtvarnice Katarína Prídavková ale tvrdí, že pouze portrétuje město…
Portrét města
Jaké to je, portrétovat město? Katarína tvrdí, že zobrazuje realitu, běžný svět kolem sebe. Při pohledu na její obrázky je toto tvrzení nepřijatelné. Přijmout jej lze pouze tehdy, kdy výtvarnice dodává, že svět kolem sebe a oblíbené domy vnímá skrz nějaký vnitřní filtr. V paměti vidí vzpomínky, rozostřené obrazy, a to vše přeměňuje do svých námětů. Stejně jako člověk, má prý každý dům svou pokožku, barevný tón, oči i výraz. A síla je v detailech.
Pohádkově vnímaný svět
Už jako malá vymýšlela Katarína ledacos tvůrčího. V paměti jí zůstává školková vůně voskovek a k ní se ráda vrací při dotváření inspirace. Fantazie, jakkoli rozbujelá, ale na přetváření reality nestačí. Je za tím spousta skutečné dřiny.
V 15 letech začala Katarína studovat užité umění. Ale už tehdy věděla, co chce, a věděla, že bude muset pořádně máknout. Byla na sebe přísná, a to i na Akademii umění, katedře malby. K vysokoškolské náročnosti práce si přidala ještě studijní pobyt na Mallorce na Akademii designu. Tam se dopracovala až ke grafickým náčrtům a architektonickým modelům.
Architektura s nádechem mystiky
Katarína se utvrdila ve svém rozhodnutí a začala se věnovat tvorbě 3D architektonických maket ze dřeva. Jako první vznikla minimalistická katedrála štíhlého tvaru, ručně vyřezávaná ze 4 milimetrové desky s malovanými vitrážovými okny. Do interiéru katedrály Katarína ještě nainstalovala modré diodové žárovičky, takže při zapnutí se krásná rozetová okna nádherně rozzářila a vdechla dílu duchovní, až mystický vzhled.
Dům jako takový prý Katarínu nesmírně fascinuje. Dům jako objekt, dům jako bezpečí, dům jako vyjádření našeho já, dům, průvodce naším životem. Dokonalé propojení fyzického a spirituálního. První domy vznikaly, když byla výtvarnice na cestách, od svého domova vzdálená, a tak měla potřebu svůj vlastní domov si vytvářet.
Inspirace ulicí a fenomén bytí
Za vytvořenými domy leží velmi komplikovaná autorčina vlastní filozofická koncepce. V linii jejího díla je ale zřejmý zájem o architektonická díla – od těch úplně primitivních, přes pompézní gotické katedrály až po industriální monstra. Zcela neobvykle klade Katarína důraz na „nezajímavé“ detaily, jako jsou elektrické rozvody, stará omítka, rozpadlý komín a podobně. Na obraze pak právě tyto detaily tvoří zásadní elementy.
Katarína měla štěstí, že ji spousta lidí pochopila. Pochopila a pocítila ducha vykreslených staveb. A tak se mohla svou tvorbou začít živit ihned po dokončení studií. Dnes pracuje i na takových projektech, jako je tvorba knihy omalovánek, které vycházejí z jejího díla. Prý to ale není snadná práce – být umělcem na plný úvazek – s příjmem je to jak na horské dráze a často se v příjmu odrazí momentální rozpoložení tvůrce. Když si na to ale člověk zvykne, žije svůj vlastní sen o životě.
Nádherná, místy až psychedelická díla jsou skvělým odreagováním se od běžné strohé architektury, jak ji známe již po staletí. A do světa budov kolem nás vnáší fantazii tam, kde bychom ji rozhodně nečekali. Nechte se unést pohledem na obrazy této autorky!
